Minule jsem slíbil článek, věnovaný tomuto téměř mystickému procesoru. Rozhodně si jej zaslouží, protože krom toho, že jde o vylepšenou verzi nejlepšího osmibitu, tak má rovněž, jak se dnes říká, „silný příběh“.

V článku o klonech a „druhých zdrojích“ jsem zmínil, že osmibitové procesory nevyráběla vždy jen ta firma, která je vyvinula, ale i jiné. Někdy legálně, na základě licence, někdy pololegálně, až ilegálně – tj. dotyčný výrobce vyvinul ekvivalentní obvod jen na základě reverzního inženýringu a dostupných materiálů.

Výrobci takových „kopií“ a „klonů“ často vylepšili původní proces, takže výsledný čip byl například rychlejší, měl nižší spotřebu, nebo se na křemík podařilo zaintegrovat i nějaké vylepšení. Zmiňoval jsem příklad Hitachi, který vyvinul vlastní vylepšený klon Z80 a licencoval jej zpět Zilogu, jenž ho opět vylepšil a prodával jako verzi Z180.

Stejný osud potkal i procesor 6809 od Motoroly, opět v rukou japonských vývojářů z Hitachi. Hitachi si licencoval od Motoroly výrobu 6809 a vyráběl ekvivalent s označením HD6809. Zároveň jej ale přepracovali (např. zavedli místo kombinační logiky mikroprogramy atd.) a přidali některé nové funkce. Takto upravený procesor ale licence neumožňovala prodávat pod označením 6809, takže jeho kód byl HD6309.

Hitachi jej inzerovalo jako „přímou náhradu 6809“, rychlejší a optimalizovanou. Když se podíváte do originálního datasheetu 6309, popisuje jeho vnitřní organizaci stejně jako Motorola 6809. Tedy akumulátory A, B, indexy X, Y, ukazatele U a S, 16bitový registr D – viz minulý článek. O jakémkoli vylepšení v tomto směru cudně mlčí.

Když náhrada, tak náhrada, takže někteří začali používat 6309 místo originálního 6809 ve svých počítačích. Po čase ale bystřejší hackeři, většinou z komunity tvůrců systému OS-9, začali objevovat drobné rozdíly v chování oproti 6809, zejména při provádění „nedokumentovaných“ instrukcí, tj. operačních kódů, které neměly oficiálně přiřazené žádné instrukce.

Postupně odhalili, že 6309 má významná rozšíření proti svému vzoru. Informace se šířily mezi japonskými elektronickými nadšenci a v dubnu 1988 vyšel v japonském časopise Oh!FM článek, který shrnoval nedokumentované vlastnosti 6309. Do zbytku světa se tyto informace dostaly až v roce 1991, kdy informace z článku poslal Hirotsugu Kakugawa do konference comp.sys.m6809. Díky těmto informacím byl vyvinut minule zmíněný systém NitrOS-9, který využíval právě nedokumentované vlastnosti HD6309. (Až později byl NitrOS-9 přepsán tak, aby fungoval i s originálním 6809)

Co má 6309 navíc?

HD6309 nabízí nové registry:

  • Dva osmibitové akumulátory, označené E a F (označení je vžité, ale neoficiální – nezapomínejme, že oficiální dokumentace o rozšíření mlčela). Tyto dva akumulátory dávají dohromady šestnáctibitový registr W (podobně jako A a B dávají D).
  • Šestnáctibitové virtuální registry D a W tvoří dohromady 32bitový registr Q
  • Šestnáctibitový registr V, který nelze použít jako plný akumulátor, pouze pro přesuny mezi registry (např. instrukcí TFR). Jeho zvláštností je, že jeho hodnota zůstane zachovaná i při RESETu.
  • Registr 0, použitelný pouze při přesunech mezi registry. Obsahuje vždy nulu a lze ho využít pro nulování jiných registrů.
  • Stavový a řídicí registr MD (8 bitů). Tento registr obsahuje dva příznaky: dělení nulou a provedení ilegální instrukce. Zároveň lze dva příznaky nastavit: jedním se určuje, jestli procesor běží v emulovaném módu nebo nativní, druhým lze zajistit, aby se FIRQ choval jako IRQ. Při resetu je nastaven tak, aby se choval jako 6809.

V emulovaném módu pracuje 6309 stejně jako původní 6809, se stejným časováním instrukcí. Samozřejmě lze použít rozšířené možnosti, nové registry apod. V nativním módu trvají některé instrukce kratší dobu a při přerušeníse na zásobník ukládají i nové registry E a F (takže v takovém případě je nutné přepsat obsluhu přerušení, pokud se nějak odkazuje na uložená data).

Procesor 6309 zavedl kromě přerušení i „vnitřní přerušení“ (traps), které je vyvoláno v případě načtení ilegální instrukce nebo při dělení nulou. V takovém případě se uloží registry a je vyvolána obslužná rutina na adrese, uložené na FFF0h (u originálního 6809 rezervováno).

Největší inovace přinesl 6309 v oblasti instrukcí. Originální 6809 dovolovala například aritmetické a logické operace pouze mezi akumulátorem a pamětí. 6309 umí všechny tyto operace provést i mezi dvěma registry.

6309 přinesl i instrukce blokového přesunu. Rozšířil totiž původní instrukci TFR (Transfer) o čtyři nové módy, které pracují s pamětí adresovanou registrem: TFM r1+, r2+; TFM r1-, r2-; TFM r1+,r2 a TFM r1, r2+. Registry r1, r2 mohou být D, X, Y, U nebo S, registr W udává, kolik bajtů bude přeneseno. První dvě instrukce fungují jako prostý přesun se stoupajícími/klesajícími adresami (LDIR/LDDR pro znalce assembleru Z80). Druhé dva tvary přenášejí blok paměti do jednoho místa (vhodné např. pro blokový OUT), resp. z jednoho místa do celého bloku paměti (blokový IN).

Násobení 8×8 bylo rozšířeno o možnost násobit 16×16 bitů (Q = W * D). Přibyly instrukce dělení 16 / 8 bitů a 32 / 16 bitů.

Přibyly instrukce pro bitové manipulace s pamětí – AIM, EIM, OIM a TIM, po řadě AND in Memory, EOR in Memory, OR in Memory a TEST in Memory. Kromě nich se objevily i instrukce pro bitové operace mezi pamětí a registrem, které umožňují např. provést AND mezi negovaným třetím bitem nějakého paměťového místa a šestým bitem v registru apod. Tyto instrukce se jmenují BAND, BIAND, BOR, BIOR, BEOR, BIEOR, LDBT a STBT. Výše zmíněný příklad by se zapsal jako „BIAND A, 6, 3, 0x12“ – Bit Inverted AND, registr A, 6. bit, s pamětí na adrese 0x12, třetí bit.

Kromě toho samozřejmě přibyly adekvátní instrukce pro uložení nových registrů na zásobník, pro operace s nimi atd.

6309 má vnitřně 16bitovou architekturu, takže například instrukce pro prohození obsahu registrů X a Y (16 bitů) interně pracuje s šestnáctibitovým TEMP registrem, takže pro výměnu jsou potřeba pouhé tři přesuny, nikoli šest jako u 6809.

Další materiály: 6309 tech ref, 6309 Book.

Opět připomínám: všechny tyhle informace jsou neoficiální, Hitachi se k nim nikdy nevyjádřil, a jsou výsledkem mravenčí práce spousty vývojářů a hackerů, kteří zkoumali a zjišťovali, jak která instrukce funguje. Klobouk dolů!

Procesor 6309 se vyráběl ve verzích s kmitočtem 2MHz (63B09) i 3MHz (63C09) a nabízel vnitřní oscilátor i vnější oscilátor (verze měla na konci označení písmeno E).

Jak jsem se zmiňoval minule: u 6309 se mi nepodařilo zjistit, kdy šel do výroby. Našel jsem někde zmínku, že měl být použit v legendárním syntezátoru Yamaha DX-7, ale když se mi podařilo najít schéma DX-7, tak se tahle informace ukázala jako mylná. Je možné, že by se v japonských pramenech dalo dohledat víc informací, bohužel jazyková bariéra je pro mne příliš vysoká.

To mi ale nezabránilo, abych si pár těchto kousků neobjednal a nezkusil nějaké experimenty. Tenhle procesor mě totiž po dlouhé době zase nadchnul… [sc:ebay item=HD63C09]