Elektronika a Mac, díl první: Arduino

Lidé se mě občas ptají: A co ta tvoje knížka a ta elektronika, půjde mi to na Macu? A já teď už konečně mohu odpovědět: Ano!

Díky štědrému dárci jsem se stal majitelem postaršího MacBooku (2008), který jsem si „vytunil“ novým systémem 10.10.1 (Yosemite) a přidanou RAM (originál 2GB se docela vlekl). Samozřejmě mě zajímalo, jak si tento systém porozumí s elektronikou.

Začal jsem od Arduina. Připojuje se přes USB a tváří se jako standardní sériový port. OSX má ovladače, takže nebyl naprosto žádný problém.

IDE jsem stáhnul zde: Arduino IDE Mac OS X 10.7 Lion or newer (verze 1.6.5)

Zapojil jsem Arduino do USB, chvilku počkal a v nabídce vybral možnost „cu.usbmodem621“ (zkoušel jsem Arduino Due, na jiné verzi to může být jinak, netuším):

osx2

Překlad naprosto bez problémů, instalace knihoven taky, instalace jiných desek (v tomto případě Due) taky bez problémů.

Jediný problém nastal s čínským klonem Arduina, který používá jiný obvod pro USB. V naprosté většině jde o typ CH340G. Ale nic, co by chvilka googlení nevyřešila: ovladač CH340 pro Mac OS X máte zde! V nových OSX si nejprve spusťte Terminál a zadejte „sudo nvram boot-args=“kext-dev-mode=1“ – tím povolíte nepodepsané ovladače. Pak už jen stačí rozbalit, spustit, a dokonce ani není potřeba přepisovat jméno zařízení, jak radí některé manuály. Po připojení takového Arduina se v nabídce objevila jen trochu jiná položka:

osx3

Zvolil jsem „wchusbserial“, a zvolil jsem správně!

S Arduinem jsem na Macu neměl žádný problém, což je potěšující zpráva. Na další vývojová prostředí a elektronické kity se podíváme zase příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hardware se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.