Thomson MO5

Le nejnovější přírůstek do sbírky – le ordenateur Thomson MO5!

Ale co… Měl jsem francouzské auto? Měl! Tak jsem měl vědět, do čeho jdu.

MO5 je menší bratranec TO7/70. Obsahuje nejhezčí osmibitový procesor 6809, který jsem tu už představoval. Moc jsem se na něj těšil, a pak přišel. Zapojil jsem ho, a nic!

Totiž, abych byl přesný: Francouzské počítače jsou něco jako francouzská auta a jako francouzské cokoli: Jsou jiné. Takže například z toho MO5 vzadu trčí silný kabel, zakončený SCARTem. Skvělé, ale můj letitý televizní přijímač Samsung, který používám jako monitor k těmhle dědečkům, oplývá pouze vstupama AUDIO a VIDEO na klasické CINCHe. Což jsem už před časem pořešil nákupem takové redukce ze SCARTu na CINCH, takže jsem zapojil přes redukci, a sledoval jsem, že … teda, nesledoval jsem nic, snad jen pravidelné šedé pruhy. Oblilo mě zděšení.

Šel jsem počítač vyzkoušet k „velké“ televizi (ta SCART má), a ejhle: něco se tam jako dělo, ale nic moc. Jdu k poslední televizi, tam přes celý obraz čárečky, pochodovalo to, ale chvílema se tam ukázala písmenka… ta správná. Hm, hm, tedy procesor aspoň někdy šlape, ROMka taky nevyprchala, tak to bude buď nějaká paměť, nebo zobrazovací čip. Jednou rukou jsem to šrouboval, druhou googlil „MO5 schematics“.

Rozšroubováno jsem měl rychleji. Vpravo osm čipů dynamické SRAM, tady procesor, tady ROM, tady nějaká bižuterie, a tady v patici PLCC cosi… Koukám na typ, aha, 8255, paralelní porty, sakra, kde mám to schéma…

Hledám dál, schéma nenacházím, koukám na tu 8255, a ona to není 8255, ona to je 8522! Jak má člověk tendenci vidět ve věcech to co zná, že? No, tak 8522 je něco úplně jiného – datasheet zde. Což vím až teď… Všechno jsem to tam různě pomačkal a osahal, jestli něco netopí nad míru, jestli není někde studeňák, nepomohlo nic. A pak jsem si řekl OK, bude to patice! Vzal jsem bazmeg wyndawaczy na PLCC, nasadil a opatrně zabral. Ozvalo se podivné křupání, ale 8522 se ani nehnul. Ještě jednou, dvakrát… aha, už vím, co to křupalo: Patice křupala!

Snad jsem to nezničil! Počítač jsem zapnul, a najednou naběhl, obraz jako víno, všechno krásné, stabilní, tyjo, jestli teď k tomu připojím klávesnici a začne to fungovat…

Já nevím, jestli jste někdo připojoval konektory klávesnice MO5… Jsou tam dvě kšandy, jako ve Spectru, ale zatímco u Spectra jsou dlouhé tak deset čísel, takže je můžete zapojit a mít přitom klávesnici pohodlně stranou, tak u MO5 mají každá tak tři centimetry a musíte při zapojování držet klávesnici třetí rukou ve vzduchu kolmo na podložku. Po mnoha pokusech, kdy mi vždycky různé řádky nefungovaly, se náhle začaly všechny tvářit jako funkční.

Jupí.

Napsal jsem si i to oblíbené FOR I=1 TO 10: PRINT I: NEXT I, spustil… no krásné to bylo.

Zašrouboval jsem šroubky, přinesl jsem si počítač ke stolu, vyfotil, připojil přes tu SCARTovou redukci… svislé šedé čáry!

Áááááááá….!!!

Rozmontoval jsem tu redukci a hledal studeňák. Není tam. Moje televize zkrátka buď a) nezvládá takovéhle divoké divočiny, nebo b) bude něco divného s MO5. Ve schématu něco najdu… jen co najdu schéma!

Zkrátím to: Schéma jsem nenašel. Zato jsem kdesi vyšašil, že MO5 posílá po SCARTu tři barvové složky (R, G, B) a kompozitní synchronizaci. Takže to, co jsem posílal do televize, byl jen šum se sync pulsy. Skvělé, dobré to vědět. Nevíte někdo, jak se jmenuje ten přístroj, co má na jedné straně SCART RGB a na druhé straně kompozitní video? Jo, já vím, AD724 a spájet si to sám… Nojo, no… někde ho tu mám…

Ale to schéma, kdybyste někdo měli… Le díky moc!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hardware. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.