Odpověď na otázku: „Mohl bys některou knihu doporučit? Pro začátečníka, co se chce s elektronikou seznámit…“

U článku o výuce elektroniky se rozvinula pěkná diskuse na téma, které jsem naznačil v perexu, totiž jakou knihu by si měl zájemce přečíst. Sešlo se mi několik tipů, které jsem sepsal do toho článku, ale bohužel jsem nemohl říct nic bližšího, než to, že jsem je nečetl, ale že se je pokusím sehnat a kdyžtak doporučit.

Sháněl jsem je nejdřív v antikvariátu (přišlo mi hloupé kupovat knihu, kterou rozhodně nepotřebuju), ale nepochodil jsem. Pak jsem si všimnul, že je má v nabídce Martinus. Tohle nakladatelství a knihkupectví má velmi dobrou pověst a já si pamatuju, že před časem sami nabízeli recenzní výtisky, tak jsem se poptal známé, která v Martinusu pracuje, a dostal jsem kontakt na slečnu, na kterou se mám obrátit. Napsal jsem tedy mail, kdo jsem, co dělám a co bych rád, a nedostal jsem naprosto žádnou odpověď. Ani příslovečné Ň. Ani „trhni si nohou“, ani „děkujeme za mail, bohužel takovou službu neposkytujeme…“ Hm. Dobře. Budu si to pamatovat, a tady si to takhle poznamenám, abych věděl.

Náhoda tomu chtěla, že v tu samou dobu se na mne obrátili z Megaknihy.cz s nabídkou, jestli nechci napsat nějakou recenzi, nebo na ně odkázat tam, kde píšu o knížkách. Hodilo se mi to, tak jsem je rovnou požádal, a za pár dnů knížka přišla.

Jako první knížku jsem si vybral osmý díl ze série „Poznáváme elektroniku“ od Václava Maliny (na e-shopu uveden pod krycím jménem Luboš Vinš, pravděpodobně chyba). Kniha je sice už starší (2006), ale zrovna v základech digitální techniky se za posledních deset let moc dramatických změn neodehrálo, takže to není vůbec na závadu, v tomto ohledu je kniha aktuální.

Kniha má únosný rozsah 430 stran, takže není přehnaně stručná, ale zase nemáte ani pocit, že „to nikdy nezvládnete“. Zvládnete, nebojte.

Ze všeho nejdřív je ale potřeba ujasnit si jedno: Kniha je osmý díl ze série. Je nezbytně nutné, abych si přečetl těch sedm předcházejících dílů? Ne, není! Pokud vás nezajímají základy elektřiny, teorie obvodů, jak pracuje tranzistor, jak pracují analogové součástky atd., tak můžete směle začít od tohoto dílu. Nebojte se, že by vám nějaká podstatná znalost chyběla, snad s výjimkou schematických značek (co je vodič, co je spínač, co je tranzistor), ale i to se dá z kontextu odvodit.

Autor bere výklad opravdu důkladně a „ab ovo“, takže první dvě kapitoly věnuje ryzí teorii: logické funkce, pravdivostní tabulka, de Morganovy zákony, Booleova algebra, Karnaughovy mapy, minimalizace obvodů, Vennovy diagramy… Pak pokračuje rozdíly mezi digitální a číslicovou technikou, různými soustavami apod. Je to čtení, promiňte, nezáživné a rozumím tomu, že by mohlo netrpělivého čtenáře odradit. Po obsahové stránce je to dobrá pasáž, nelze jí vytknout nic, stylem je hodně „skriptová“ – bohužel je na samotném začátku, kdy se čtenář rozhoduje, zda knihu dočte. Zde bych šel možná rychleji „na věc“, i za cenu toho, že bych se k tématu teorie vrátil později – zkrátka tak, abych čtenáře neznudil.

Totéž bych možná udělal i se čtvrtou kapitolou, Logické stavebnice IO. Na začátku, před prvním praktickým experimentem, bych zůstal jen u informace o tom, že nějaké rodiny jsou, popsal úrovně, používané v TTL a upozornil, že jinde to může být jinak.

Kapitola 5 se konečně věnuje integrovaným obvodům prakticky. Začíná na straně 147 a já bych ji raději viděl o sto stran dřív. Kapitoly 6 a 7 mi připadají prohozené (nejprve bych asi probral pracoviště, a teprve poté klopné obvody).

Ve zbytku knihy autor probírá jednotlivé typy logických obvodů a jejich použití. Jde přes klopné obvody, čítače, multiplexery a dekodéry a končí u jednoduchých pamětí.

V zásadě kniha pokrývá vše, co bych si od „základů číslicové techniky“ představoval. Výhrady bych měl vůči zpracování, které je, jak jsem už psal, hodně „skriptové“ (tedy stylem, připomínajícím VŠ skripta), ale to je, bohužel, u české technické literatury spíš standard. Na druhou stranu velmi kladně hodnotím to, že autor proložil knihu praktickými ukázkami nebo že vedle schémat ukázal i to, jak bude výsledek vypadat na nepájivém kontaktním poli.

Velmi pozitivní je přístup a la „dílnička“, kdy autor předvádí některé funkce číslicových obvodů, a z nich (či k nim) skládá testovací přípravky a pomůcky. Mně by se v knize líbil i nějaký větší projekt, kterým by se práce uzavřela a nabyté vědomosti upevnily, ale rozumím tomu, pokud to takto do konceptu celé série zapadá a příklad by z ní trčel.

Na závěr tradiční výtka k redakční práci, která mi místy přišla hodně ležérní (občas se objeví v textu nějaká stylistická podivnost, neučesaný slovosled, shoda přísudku s podmětem). Není to pravidlo, ale je to dost často na to, aby si toho člověk všiml a zatahalo ho to za oči. Ale tato výtka směřuje jednoznačně k nakladateli, protože i sebepečlivější autor podobné věci neuhlídá.

Doporučil bych tedy tuto knihu začátečníkovi? Asi ano, doporučil, ale s nutným vysvětlením: Nebojte se toho, ono to ze začátku vypadá hrozně nezáživně, nudně, suše, něco mezi matematikou a básničkou nazpaměť, ale pak to najednou začne dávat smysl. Nečekejte, že budete umět navrhovat obvody, to asi ne, i když budete mít po přečtení dostatek informací. Jen vám nesepnou dohromady. Hlavně se nenechte na začátku znudit, klidně přeskakujte, pak se k tomu vrátíte, až vás ty otázky samotné napadnou taky.

Za zapůjčení děkuji obchodu Megaknihy.cz. Recenzovanou knihu si u nich můžete zakoupit zde: Poznáváme elektroniku VIII