Pravidelný přehled

Přátelé, mám toho dost.

Teda ne že bych byl jako že úplně hotovej, jak se říká, ale že mám hodně věcí, kterým se věnuji. Třeba píšu pro Lupu, což dělám zčásti pro peníze a zčásti z ryzí zlomyslnosti, když si představím, jak tamní komentátoři nadskakují. Ale je pravda, že elektroniku jsem teď nějaký čas kvůli pracovnímu vytížení zanedbával… Respektive jsem se jí nevěnoval tak intenzivně, jak by si zasloužila. Pojďme to napravit.

Náš výukový shield už existuje v dvou prototypech. Jeden mám já, druhý má Štěpán, a dokonce už i otestoval fungování shieldu s Ethernet shieldem. Fungují! Takže jupí! Včera navíc přišly termistory, tak můžu udělat třetí kus, tentokrát už s kompletní výbavou, a jet ho ukázat přátelům v CZ.NIC.

Do toho tu testuju Smarteverything, Loru a nejnovější přírustek, Arduino Uno Wifi. Ale protože je času málo, tak to jde jak psovi pastva.

Jediné, co si ale nenechám ujít, je pravidelné procházení Flipboardu a vybírání těch nejvhodnějších kandidátů pro svůj magazín. To se takhle ráno probudím a mám čas, tak si zalistuju novinkama na blozích a magazínech o mikroelektronice a bastlení, a když mě něco zaujme, tak si to přihodím do svého magazínu. Běžte se podívat sami, uvidíte, jaká spousta zajímavých konstrukcí se denně objevuje!

Ať se vám dobře listuje!

Rubriky: Hardware | Štítky: , , | Napsat komentář

Odpor k LEDce

Mám odpor k LEDce. Vy ne? To byste měli mít, protože prostě… víte proč, že?

Jsou dva typy elektroinžinýrů. Jedni vědí, že „u LEDky musí být rezistor“, kouknou do schématu, vidí LEDku bez rezistoru, a je jim jasné: To navrhoval patlač, klikač, amatér, bastlič, Satanáš a debil, protože všichni vědí, že u LEDky musí být rezistor a bez něj to může zapojit jen prase.

No a pak je ta, kupodivu menší, skupina lidí, kteří vědí, že „LEDka vydrží jen určitý proud“ (plus samozřejmě že určitý proud potřebuje k tomu, aby vůbec svítila, ale tím se teď tady nezatěžujme). A že nejjednodušší je zapojit sériově rezistor, který proud omezí, ale – a to je důležité – není to jediné správné řešení.

Totiž,on ten rezistor má dvě zásadní nevýhody. Zaprvé: topíte jím pánubohu do oken. Není to nic podstatného, ale přeci jen – topíte. Zadruhé: je to další součástka v obvodu, a když držíte náklady nebo prostor na minimu, tak se každý rezistor počítá.

Tady je dobré vědět, že k LEDce není „povinný rezistor“, ale „maximální proud“. A pokud se vám LEDka ocitne v místě, kde je jaksi z podstaty proud, který je nižší než maximální povolený, tak se nemusíte už s rezistorem babrat. Však proč taky – o proud jde, ne o to, že máte rezistor u LEDky!

Maximální proud je kupodivu na spoustě různých míst. Například na výstupech a vstupech jednočipů. Nebo tam, kde se budí pomocí PWM. Například si představte takový displej, složený ze čtyř sedmisegmentovek, a jeho buzení pomocí jednočipu. Na porty připojím rovnou anody a katody, protože vím, že budím postupně jednu pozici po druhé, tedy každá LED je vlastně buzena PWM se střídou 1/4. Navíc vím, že jednočip má omezený proud per pin, takže nehrozí nebezpečí, že by tekly velké proudy. A proto vím, že v tomto případě není nutné použít rezistor.

Ale obávám se, že do finální verze shieldu jich asi budu muset osm strčit. Sice jsou ty LEDky připojený mezi vývody ATtiny2313 a jsou buzené přes PWM, ale asi bych neměl na to vysvětlovat stále dokola to, co jsem napsal tady, každému, kdo se naučil mantru o LEDkách v té blbé verzi (tedy s rezistorem místo té verze s proudem)!

Já to na jednu stranu chápu: Začátečníkovi je lepší říct, že „k LEDce patří rezistor“, tím začátečník nic nezkazí… Jenže pak je taky dobré mu říct, proč to dělá, a dbát na to, aby to pochopil. Jinak se to naučí jak Ohmův zákon a bude to naprosto mechanicky aplikovat pořád, všude, a co hůř: bude se chodit hádat do diskusí…

PS: Tady máte trošku detailnější počtení o LEDkách a rezistoru a jednočipu, ale je to v angličtině.

Rubriky: Hardware | Štítky: , , , | 5 komentáře

Liška kontra papoušek

Tak se to nějak sešlo, že mám teď doma tři kousky na testování. Dvakrát Sigfox, jednou LoRa od Things.cz. (Fox a Lóra, jasný? Slovní hříčka…)

Desky na shieldy přijdou zítra nebo pozítří, takže je zatím čas na hraní. Zde jsou moje první dojmy z vybraných kitů.

Jako první dorazil Arduino shield pro Sigfox. Je na něm modul od ATIM, připojený tím nejjednodušším možným způsobem přes adaptér úrovní 3.3V – 5V.

Abych to konkretizoval: Nejjednodušší možný způsob zde znamená, že modul, co komunikuje přes sériový port, připojili na sériový port Arduina. Já nevím, jestli víte, co to znamená… na tomtéž sériovém portu totiž probíhá programování Arduina. Data, co tečou při programování do Arduina, se volně míchají s daty, co tečou z toho modulu po resetu (a že jich tam teče dost), a když Arduino něco odpoví, tak to modul pošle do sítě. A nakonec to, logicky, skončí s chybou. Takže programování, přátelé, programování znamená, že musíte odpojit Arduino, sundat shield, připojit Arduino, naprogramovat, odpojit Arduino, připojit shield, připojit Arduino.

Navíc ten modul má takovou zvláštnost. On totiž sice umí takové ty standardní AT příkazy, co má Sigfox, ale nejdřív mu musíte nějakou escape sekvencí znaků (podle manuálu je to „+++“, ale taky možná „&&&“) říct, že budete posílat AT příkazy. Pokud to neuděláte, tak modul bere to, co mu pošlete, a po shlucích dvanácti bajtů to posílá do sítě. Damned.

A než jsem na to metodou pokus – omyl přišel, tak byl shield ošoupaný jako levné sako. Manuál je roztomilý, protože půlka je ve francouzštině, půlka v angličtině, naštěstí ta, co se týká Sigfoxu, je anglicky. Le jupí!

Přitom ten modul má, jestli jsem to dobře pochopil, něco jako enable vstup. Kdyby na té destičce bylo prosté, himbajs, tlačítko, které by odpojilo modul, takže by ho při programování stačilo přidržet, bylo by to rázem řádově lepší! No, tlačítko není, a v SimpleCell by se asi zlobili, kdybych si ho na zapůjčený shield přimontoval sám. 🙂

Jinak jako jo, práce s tím je extrémně jednoduchá (když si tímhle projdete), a pokud si sestavíte zařízení, co bude někde fungovat, tak to je naprostá pohoda a vystačíte si s naprosto obyčejným Serial.print, ani ty AT příkazy neřešíte. Ale NEŽ to zařízení sestavíte a odladíte, tak to bude asi bolest.

Od bolesti dál. Druhý testovací bazmeg dorazil od Things.cz, tedy od společnosti, co chce provozovat nekomerční síť na standardu LoRa, resp. LoRaWAN. A protože okolí mého bydliště pokryté není, pokryl jsem si ho vlastními silami, respektive zapůjčeným přístupovým bodem. Zatím nemohu potvrdit dosah, protože testuju z ložnice do obýváku, a to doslova. Testuju to na dodaném LoRaWAN modulu, který je zatím, jestli to správně chápu, neveřejný, takže ho ani fotit nebudu…

Po kratších peripetiích, způsobených nastavením přístupového bodu a tím, že klíč je nutno poslat UPPERCASE, což jsem netušil, začalo zařízení fungovat takříkajíc na první dobrou. Vyzkoušel jsem uplink, tedy posílání zpráv, i downlink, tedy příjem odpovědí, a nezaznamenal jsem žádný problém, s jedinou výjimkou, a to bylo potvrzování downlinku, které se občas neodeslalo. Podle výrobce je příčinou použitý chipset v tom kusu, co mám k dispozici, s novým by to mělo fungovat bez problémů.

Třetí deska, co dorazila, je takový bastlířský ekvivalent šlehačkového dortu s karamelovou polevou, zmrzlinou a želatinovými bonbóny. Jmenuje se SmartEverything a je to taková, pardon za to slovo, „beruška“. Ani jsem se nedíval na cenu, protože… Helejte:

Je to deska, velká jako Arduino. Je tam Atmel SAMD, tedy 32bitový Cortex. Je tam GPS. Je tam Sigfox. A taky teplotní čidlo, vlhkostní čidlo, akcelerometr, gyroskop, kompas, tlakoměr, NFC, proximity senzor, RGB ledka a vodotrysk. Ne, kecám, jedno z toho tam není…

Připojil jsem, dle návodu nainstaloval prostředí pro desky, spustil blink.ino, přeložil, a v půlce získal zvláštní chybu.

Totiž ono je takové pravidlo. Jakmile se pokouším instalovat nebo zprovoznit něco, o čem je někde v nějakém diskusním fóru napsáno „Zkouším to a objevila se mi tam taková chyba“ a na to třicet odpovědí: „To se nestává, to slyším prvně“, tak mně se ta chyba projeví. Takže tady taky. Nakonec pomohlo aktualizovat Arduino IDE, a už to šlapalo jak hodinky.

Ke všem těm komponentám jsou i knihovny a demíčka, takže jsem vesele posílal data přes Sigfox, měřil teplotu, tlak, vlhkost, blikal LEDkou, zjišťoval pozici (což šlo doma docela blbě) – ta výbava zkrátka slibuje velkou radost při hraní. Dokonce jsem někde koutkem oka zahlédl, že to lze napájet i z baterie, to by bylo fakt pěkné…

(Jo, a ta cena je nějakých pětasedmdesát liber…)

(Doplnění, díky Pavlovi Sodomkovi: Na českém rs-online se to skrývá pod kryptickým označením Vývojová sada MCS7561, cena necelých 2900 Kč)

Víc jsem zatím po večerech nestihnul, ale zůstaňte vytuněni, jak se říká, jen co bude Troška času, budu experimentovat dál.

Rubriky: Hardware | Štítky: , , | 2 komentáře

Výukový shield pro Arduino, díl druhý

Po minulém dilematu s deskami plošných spojů jsme opět pokročili. Výroba PCB už běží, nakonec přes SeeedStudio

Klasika.

Dokončuju plošňák, a poslední akce je „zalití země“ – tedy použít zbývající měď na desce jako zem. Zalil jsem, znelíbila se mi, odlil jsem. Upravil jsem, zase jsem zalil, zase se mi nelíbilo… a tak dál. Asi šestkrát. Nakonec jsem to celé vyexportoval, poslal do formuláře SeeedStudia, viděl jsem cenu 25 USD i s poštovným za 10 desek, kliknul jsem na Objednat, zaplatil kartou…

… a neuvěříte, co se stalo! Tedy uvěříte, pokud jste staří praktici. Samozřejmě že se kochám svým výtvorem, prohlížím si ty masky, které jsem předtím kontroloval, a najednou… najednou TO vidím! Ta zem! Ta blbá rozlitá zem! Není spojená se zemí u IO! Já to, pokud znáte Eagle, tak víte, zapomněl přejmenovat před rozlitím na GND! Ale co, je to prototyp, a jak pravil Štěpán – nic, co by nespravil kus drátu!

Ale když tu o tom točím, tak bych rád tak jako vypíchnul dvě věci. Zaprvé: U SeeedStudia mě vyjde 10 desek i s poštovným na necelých šest stovek, tedy tolik, kolik si Pragoboard chtěl nechat zaplatit za jednu desku. Ale to mi vadí nejmíň…

Víc mi vadí jiná věc. Ani Pragoboard, ani další oslovení nedokážou říct na rovinu: Plošňák X krát Y milimetrů, oboustraně s prokovy a maskou, bude stát tolik, plus mínus 10 procent podle náročnosti úprav. Ne, neumí. Ani do telefonu vám to neřeknou. „Pošlete mailem poptávku…“

Víte, já nechci posílat mailem poptávku, protože nežiju v roce 1999. Já chci, jako se to dělá všude jinde, tím SeeedStudiem počínaje a různými OSHParky konče, nahrát podklady k desce do formuláře, a za půl minuty vidět vyrenderované náhledy ke kontrole a k tomu cenu zakázky. Hned. A zaplatit to kartou. Rozumíme si? Tady neexistuje důvod, proč by „to nešlo“. Je to stejný opruz jako ty další (nejen) české služby, co tají cenu: „Pošlete si poptávku, rádi vám ji sdělíme!“ Bože, a ty argumenty, proč to takhle dělají? Jako z panoptika: „Konkurence by viděla ceník na webu!“ nebo „Ceny jsou individuální…“ Fajn, OK, nakoupím jinde, protože jestli něco nesnáším, tak je to smlouvání. Chci se rozhodnout na základě relevantních informací, a když mi je neposkytnete tam, kde je chci, jdu jinam, víme?

Takže čekám na desky, a budu čekat dvakrát delší dobu, než kdybych si to objednal v ČR, ale bude to levnější, kvalita stejná, a s prominutím – při procesu objednání jsem neměl pocit, že se doprošuju, aby mi laskavě něco řekli, ale měl jsem pocit, že nakupuju službu.

Rubriky: Hardware | Štítky: , , | 6 komentáře

Výukový shield pro Arduino, díl první

V kurzu Arduino 101 učíme lidi pracovat s Arduinem. Používáme k tomu takzvaný „Clock Shield“, což je shield, pomocí kterého se dělají různé „hodinové“ aplikace. Má docela zajímavou sestavu senzorů a periferií, ale trošku nešikovně zapojenou. Takže jsme se rozhodli udělat to znovu, a lépe!

Celý příspěvek

Rubriky: Hardware | Štítky: , , , | 4 komentáře